Macocha
(Jan Pouska/ Luděk Schmoll)

Až na mě dýchne chlad, otřu si dlaní čelo
projít bez povšimnutí by se ani neslušelo.
Důstojně jak sám čas, ubýhá řeka v sluji
zatím co nám nad hlavami netopýří křídla plují.

Refrén 1:
Pro pírko z havrana, pro kamej s jaspisem
dostávám odpověď, proč vlastně tady jsem
Za krásu ukrytou ve skalách devonu
zmaten a unaven, skládám svou poklonu.

Uléhám v stínu hor a hedvábného klínu
snad sáhlo na mě štěstí, snad znovu nezahynu
přeji si víc než dřív, žíznivá lásko moje
zastínit dravé slunce deroucí se do pokoje

Refrén 1:
Pro ruku sevřenou v zátiší s ibisy
dostávám odpověď, proč se mnou tady jsi
Z čistého mramoru mají nás za sochy
tisíc let vzdáleni ode dna Macochy

Až domů vrátím se, zůstanu poznamenán
vzpomínkou na čtyři dny a dvě osudová jména
na propast bezednou, jež snoubila nás v touze
na tebe moje milá, nad níž lepší dostat nelze

Refrén 1
Refrén 2