Stejně
(Lukáš Šebesta/ Luděk Schmoll)

Kaštanová alej
v podvečerním městě
v ulici ospalé
podobna nevěstě
pod jejími květy
planou okna baru
jako pozdrav z Kréty
jako verš o jaru

Potkávají se tu
přátelé - možná víc
nerušeni světu
tak zcela nevěříc
cítí jeden každý
stín zavřených dveří
zůstanou li navždy
čemu pak uvěřit

Rozední se stejně
nad tebou nad námi
rackové se hejně
pozdraví s hvězdami
I náš pozdrav zní tak
jako vždycky předtím
jako vždycky vítá
jinému neplatí